Coco Chanel /Villa La Pausa/

Luxusná spálňa Coco Chanel vo vile La Pausa.

Svetoznáma módna návrhárka Coco Chanel bola ženou, známou svojím elegantným štýlom a vycibreným vkusom. Trvalú stopu však zanechala aj výstavbou Villy La Pausa na útesoch exkluzívnej štvrte La Toracca, ktorá sa nachádza na francúzskej Riviére v meste Roquebrune-Cap-Martin.

Coco Chanel

Dom La Pausa dala Coco postaviť v roku 1927. Architekt Robert Streitz doň vkomponoval niektoré prvky, aby pripomínal sirotinec, v ktorom Coco vyrastala. Bol zariadený v španielskom a anglickom štýle XVI. a XVII. storočia. Prijímala v ňom vojvodu z Westminsteru, Jeana Cocteaua, Pierre Reverdyho, Paula Iribe, Salvadora Dalího, Luchina Viscontiho. Časť domu znovu postavili a umiestnili v „Dallas Museum of Arts“.

Spálňa s posteľou na vyvýšenom pódiu.

Vila disponuje tromi obytnými miestnosťami, siedmimi spálňami so samostatnými kúpelňami, dvomi kuchyniami, krytou terasou a miestnosťami pre personál.

Luxusná kúpelňa v glamour style.

Pridať popis

Z vily je výhľad smerom na Menton a na francúzske hranice s Talianskom na jednej strane a na Monako na strane druhej.

Coco počas výstavby vily opakovane cestovala z Paríža, aby dohliadala na práce. Veľkú pozornosť venovala každému detailu interiéru, najmä však replike kamenného schodiska, ktoré si pamätala z francúzskeho sirotinca.
Bezútešný kláštorný svet tu znázorňujú aj čisté biele steny, malé zamrežované okná, kamenné portály dverí i ťažké kovania. 
Interiér domu je zariadený starožitným ťažkým nábytkom. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Replika interiérov vily La Pausa v americkom Dallase.

Coco Chanel s priateľmi vo svojej vile na Azúrovom pobreží.

 

Zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/Coco_Chanel

https://www.dma.org/

Úryvok z knihy Lisy Chaney "Coco Chanel, pohled zblízka":

   Druhý dům, který si vévoda (z Westminsteru) s Garrielle pořídili, nesl jméno La Pausa.
Stál nad vesničkou Roquebrune a byl odsud nádherný výhled na Menton a italskou hranici na jedné straně, záliv a Monako na druhé. Za domem se v dáli zvedaly Alpy. Gabrielle koupila pětiakrový sad se starými olivovníky, kde stály tři budovy. Plánovali je využít jako hlavní dům a dvě menší vilypro hosty. Gabriellin přítel hrabě Jean de Segonzac měl vilu poblíž. Restauroval mu ji mladý místní architekt Robert Streitz.
   Pozvali Streitze na palubu jachty Flying Cloud, kotvící poblíž Cannes, kde se chtěli zúčastnit privátní prohlídky chystané výstavy Gabriellina přítele Picabii. Streitz se vytasil se skvělým plánem,který Gabrielle okamžitě přijala: provede se demolice současné stavby a začne se od nuly. Gabrielle také architektovi prozradila klíčový detail ze své minulosti. Přála si velké centrální kamenné schodiště, jaké bylo v klášteře Aubazine, uprostřed sešlapané za staletí používání, a poslala Streitze, aby se na něj podíval. Setkal se v klášteře s mtkou představenou, která mu řekla, že si na Gabrielle pamatuje.
Během stavby se od samého začátku velmi angažovala. Přijížděla z Paříže Modrým vlakem nejméně jednou za měsíc, aby sledovala, jak se La Pausa vyvíjí. Byla náročnou klientkou: probírala každou jednotlivost, zajímala ji přesná barva omítky a trvala na ručně dělaných střešních taškách, kterých bylo potřeba dvacet tisíc. Všechen ostatní materiál bylnový a drahý, ale Grabrielle byla rozhodnutá, že La Pausa má působit usazeným dojmem, jakoby tam dům stál odedávna. Tesař musel pečlivě vyrobené okenice upravit, aby vypadaly staře. Gabrielle podepsala Streitzovy plány. Byl to "jediný podpis mezi námi. Nikdy jsme neuzavřeli smlouvu a nevedli jsme žádnou korespodenci. Slečnino slovo pro mne bylo ryzí jako zlato. Devět měsíců po dokončení La Pausa byly všechny účty do haléře splacené."
Dokončený dům měl tři křídla. Všechna tři vyhlížela do krásné stinné dvorany, do níž se zvenčí vstupovalo skrz úzké klenuté oblouky v římském stylu.